Shrnutí

Něco už mám za sebou. Jsem ve středním věku, sportuji odjakživa, ale první bajk jsem si pořídil až ve druháku na vysoké. Hned jsem se dal na závodění a to mě drží přes dvacet let. Jen už místo Soběšické muldy na 15 km jezdím nonstop ultramaratony bez podpory. Ikdyž tedy o bednu na Soběšické muldě (3 okruhy po 5 km) se sem tam pokouším stále a stále marně 🙂

Výsledky

Stručně mé hlavní úspěchy (při kliknutí na link se dostanete na mé dřívější stránky o závodu):

  • Zdoláním Arizona trail race jsem se zapsal jako první stranger (cizinec) na seznam držitelů Triple Crown of Bickepacking – více zde
  • vítezství na Loudání 2021 – na devátý pokus se mi podařilo dosáhnout prvenství – 980 km za 3 dny 21h + 1,5 h penalizace za (nechtěné nedodržení trasy). Zároveň jsem se posunul do čela Historického pořadí loudalů
  • Vítěství na prvním ročníku Wolfman 2222km – Českou republiku se mi podél hranic podařilo objet za 10 dnů a 19,5 hodiny
  • Úspěšné dokončení Tour Aoteaora 2020 = skoro 3000 km
    přes oba ostrovy Nového Zélandu jsme ve dvojici s Mírou Fraňkem/Indianem zvládli za 14,3 dne (a pak jsme si dali ještě 500 km na letiště do Queenstownu)
  • 1. místo na premiéře zimního závodu Spirála 2020 na 307 km s převýšením
    4536 m – report ze závodu je zde
  • 2. místo Loudání Českou krajinou 2020 – 680 km v čase 2dny 23h a 38 minut, tedy skoro 3 dny 🙂
  • 2. místo Loudání Českou krajinou 2018 – 700 km v čase 2dny 11h a 59 minut, tedy skoro 2,5 dne 🙂
  • 3. místo Arizona Traill 2019 ~ 1340 km, vedro, hory, Grand Canyon, prostě nejdelší singletrack světa a to za slušných 9 d a 5,5h
  • 4. místo Holyland challenge 2019 – 1 526 km z Golandských výšin přes Negevskou poušt kolem Mrtvého moře až do Eilatského přístavu na jihu
  • v roce 2017 jsem vybojoval dvakrát 1. místo na premiéře Wolfman MTB 555km a Wolfman Snow 222km , v roce 2018 jsem na opravdu extrémním Snowwolfmanovi dojel poslední a zároveň druhý – report ze závodu je k přečtení zde
  • 9. místo na Tour Divide 2016, 4 400 km (2 713 mil) ujeto za 18 dní, 15 h  a 53 minut = nový český rekord na Tour o 1h 23 minut
  • 7. místo na HighlandTrail 550mil – 2017, český rekord za 4 dny, 1h, 50 minut
  • 7. místo na Italy divide 936 km , za 3dny, 14h, 53min
  • 25. místo Colorado trail race – 1 340 km přes centrální Rocky Mountains, překonání horské nemoci a zdolání 25 výškových km za 8d a 7,5h
  • 8. místo a vítězství 1000 mil Československem v kategorii nad 40 let – 2014 za 10 dnů, 4h 53 minut

Narozen, školy, kariéra, rodinka – vše fofrem

Pocházím z Vysočiny, vyrůstal jsem ve Svratce, pak jsem chodil na gympl ve Žďáru a vystudoval VUT v Brně. Kvůli vojně raději dvě fakulty po sobě 🙂 Pak jsem dělal pár let programátora, zkusil si interního auditora i plánovače zdrojů a poslední dekádu se živím jako projektový manažer. Postupně ve společnostech Eurotel, Mobilkom, České radiokomunikace a od roku 2017 jsem přešel na volnou nohu a coby OSVČ řídím a koordinuji projekty pro Komerční banku, v poslední době s důrazem na Agile metodiku, takže kromě závodníka jsem vlastně i kouč.

Jo a v neposlední řadě jsem sqělým manželem své ženy Hany a hrdým otcem Martínka (2005) a Klárinky (2009). Všichni spokojeně žijeme v malé obci Vrané nad Vltavou nedaleko Prahy.

Koníčky

Muzika, čtení, filmy, skoro všechen sport a především kolo.

Cyklistické CV

Na kole jezdím od mala, na bajku až od r. 1996, což byl rok, kdy jsem také poprvé okusil adrenalin při závodu.

Prvním závodem byla Soběšická mulda v Brně.

Prvním závodem byla Soběšická mulda v Brně.

Byla to Soběšická Mulda a ty 3 pětikilometrové okruhy mě totálně vyřídily. Ale to už je dávno. V minulých letech jsem absolvoval nespočet závodů, většinou maratonů. Taky držím 100 % účast na každoroční několikadenní jízdě Margl Bike teamu, kteru nazýváme  Bájky nebo taky Bigbajk (odtud také název tohoto webu a hlavní sekce stránek).

Margl bike team na startu prvního ročníku - já jsem ten jediný na silničním kole s brýkemi ve vlasech.

Margl bike team na startu prvního ročníku v roce 1995 – já jsem ten jediný na silničním kole s brýlemi ve vlasech.

Rok 2014 a na Bigbajk vyrážíme podvacáté.

Rok 2014 a na Bigbajk vyrážíme podvacáté. Já jsem ten úplně vpravo.

Pak jsem v roce 2012 okusil Loudání = extrémní nonstop závod dnem i nocí podle mapy bez podpory. A byl jsem chycen.

Na svém druhém ročníku Loudání (2013) jsem zažil bláto, déšť i povodně

Na svém druhém ročníku Loudání (2013) jsem zažil bláto, déšť i povodně

V letech 2013 a 2014 jsem k Loudání přidal Kopkův závod skrs Československo 1000 mil. Napoprvé mě ještě vyřadil technický problém, kdy mi navigace nezaznamenala 60 z celkových 1700 km a Jenda Kopka mě nemilosrdně diskvalifikoval. Nepříjemnou zkušenost jsem přetavil v motivaci v ultrazávodění pokračovat a hned další ročník se mi podařilo vyhrát 1000 mil v kategorii nad 40 let. V každém případě dvakrát jet stejnou trasu mi stačilo a na rozdíl od drtivé většiny českých ultrazávodníků, jsem upřel svoji pozornost především na bikepacking závody v zahraničí.

Průjezd Slovenskými pastvinami

Průjezd Slovenskými pastvinami

Poslední 10. den nás zastihli bouřky, ani tlačit to občas nešlo.

Poslední 10. den nás zastihly bouřky, ani tlačit to občas nešlo.

Tour Divide 2016

V roce 2016 jsem si splnil sen. Vyrazil jsem za velkou louži do Kanady a z městečka Banff projel část kanadských Rockies na hranici Spojených států a ty následně projel celé. Na obyčejném bajku v rámci zřejmě nejdelšího nonstop MTB závodu Tour Divide. Končili jsme na Mexické hranici, trasa měřila 4 400 km a zdolal jsem při ní 58 výškových km během 18 dní, 15 hodin a 53 minut. Dokonce se mi tímto podařilo o 1h 23 minut vylepšit čas Marina Víta z předchozího roku a stanovit Český rekord.

Dojeli jsme na Mexickou hranici na 8 až 10. místě

Informace a články z přípravy a ze samotného závodu jsem zveřejňoval na stránkách: gdt.bigbajk.cz.

Highland trail 2017

Závodění v neznámé a liduprázdné krajině mě nadchlo a Skotská vysočina se mi hrozně líbí. Takže,když jsem mi Tom Rewetree doporučil 5 minut po dojezdu Great Divide Tour jeho domácí Highland trail, bylo v podstatě rozhodnuto. Bylo to hrozné martyrium. Měl jsem zcela neadekvátní ambice (bedna), přepálil tempo, podcenil zásoby, ale přesto přese všechno dojel na 8. místě v čase 4 dny, 1 h a 43 minut. Nicméně spolu se 7 jezdci jsem se vešel (já o 5 minut) do  dosavadního traťového rekordu. 

V cíli Highland trailu po 900 km

Více si o tom můžete počíst zde: http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30004122

Italy divide 2018

Tenhle závod je ještě čerstvý. Celkem se mi vyvedl a splnil roli přípravného závodu. 900 km z Říma na Lago di Garda jsem zvládnul za 3d 14h a 52 minut na 7-8. místě, ale jako první a nejspíše jediný na celoodpruženém kole, které se na tento závod moc nehodí.

Poslední stoupání na Italy divide 2018

Loudání českou krajinou

Tenhle (přes svůj poetický název) extrémní MTB bikepacking závod je moje srdeční záležitost. Jezdím jej od roku 2013 a dosud se mi vždy podařilo dojet v Top ten.

V roce 2018 jsem jel po šesté a fakt dobře. A taky zkušeně i statečně. Po první noci, kdy jsem se udržel Martina Víta, jsem se odpoutal od Ondry Semeráda a den a půl jel solo do cíle. Tam jsem po 700 km dojel v čase 2dny 11h a 59 minut, tedy 2,5 dne 🙂  na vynikajícím druhém místě.

Zde krátké video z půlky závodu.

V roce 2020 měla moje drahá matinka kulaté narozeniny. Bohužel zrovna 3 dny po startu Loudání. Snažil jsem se oslavu stihnout a vedlo to k tomu, že jsem jel a jel a jel beze spánku 37h, pak si hodinu a půl pospal a šlapal dalších 20hodin do cíle. Bohužel to opět stačilo jen na druhé místo opět za Martinem Vítem a oslavu jsem stejně nestihl. Ale ztráta byla zase o něco menší (pod 2 hodiny) a ukázalo mi to další možnosti jak se zlepšit do budoucna a snad se někdy na tu nejvyšší příčku propracovat…

No a v roce 2021 to konečně přišlo. Při své deváté účasti jsem konečně vybojoval vítězství na 980 km dlouhém Loudání 2021. Ujet velké skupině spolufavoritů se mi podařilo hned druhý den v poledne a v čele jsem se udržel až do cíle, bylo to mé nejnejnejsladší vítězství, protože navigační looser sám překonal všechny nástrahy a za sebou i o více než 20 let mladší borce i čtyřnásobného vítěze Mavita

Wolfman

Na premiérovém ročníku Wolfman 2222km v roce 2021 – se mi podařilo objet Českou republiku podél hranic za 10 dnů a 19,5 hodiny . První den jsem měl crash day, kdy jsem postupně utrhnul drát a udělal 8 v zadním kole, ohnul přehazku, zlomil zub na rolničce, ohnul 2 zuby na kazetě, prasknul přední karbonový ráfek. V druhé půlce se mi podařilo v noci narazit do závory a zlomit při tom sedlovku.

Po třetině závodu se dost ochladilo, přišly bouřky a deště a v noci jsem ve svém ultralight žďáráku opravdu hodně trpěl zimou. I tak jsem od prvního dne jel v čele a vítezství přesvědčivě udržel do cíle.